Už jsem doma skoro týden a nevím jak nejlépe popsat to co jsem tam zažila =D. Upřímně řečeno ten čas co jsem tam byla mi hrozně moc rychle utekl =D. Byla to pro mě opravdu úžasná zkušenost a chci se o ní podělit se všemi, kteří tam nebyli, ale nikdy to nebude úplně přesné, protože něco tak velkého a úžasného nejsem schopna popsat. No snad se mi aspoň trochu nastínit podaří =D.
  Když jsem byla na předprogramu poznala jsem bezva lidi co mi vždy vykouzlili úsměv a dobrou náladu=D. Užila jsem si s nimi hrotně moc legrace. Krásné bylo také jak nás farníci přijeli mezi sebe. Přijali nás také do svéfarní rodiny. Když jsme byli na programu dlouho do noci, tak pro nás přijeli a to nemuseli. Dělali pro nás první a poslední, abychom se tam měli dobře. A tak jsme měli možnost vidět milosrdenství v praxi. A abychom i my aspoň trošku vrátili opravili jsme tam místní hřbitov, který už je opravdu krásný.
  Hlavní program byl už o nás jak s tím, co jsme načerpali ve farnosti, ve které jsme byli, naložíme.  Tady program byl opravdu fyzicky a psachycky náročný. První dny jsem opravdu byla fyzicky vyšťavená. Když jsem večer ulehala do spacáku, byla jsem ráda, jsem ten den tak nějak zvládla. Na mezinárodním programu musela komunikovat anglicky, ale já jsem radši s nimi mluvila skrze úsměv. Bylo úžasné jak se okolí kolem vás rozzářilo radostí a úsměvem=D.
  tohle byla nejlepší příležitost se stáhnout v prosazování sebe sama, naslouchat druhým a být tam pro ně. Nebo udělat si chvíli jen pro sebe a pro Boha při adoraci nebo svátosti smíření. Svátost smíření mi pomohla, abych se přiblížila k Bohu a ON mi mohl sejmout pásku, kterou jsem měla zavázané oči a nemohla přes ní pořádně vidět Jeho lásku a milosrdenství. U Adorace jsem poznala o troch víc tu lásku, která mě provází každým dne a každou krásnou i těžkou chvíli. Tam jsme konečně pochopila, že jedině ON dokáže dokonale zaplnit to prázdné místo, které mám ve svém nitru a snažila jsem se ho sama marně zaplnit, a že dokáže vyčistit a vyléčit ty veliké a  někdy hluboké šrámy, otevřené a hnisající rány, která mám.  A jedině ON mě bude vždy milovat. Což bylo to jsem hledala.
  Jsem ráda, že jsem byla na SDM v Krakově. A říkám si, že pojedu  i příští rok na CSM v Olomouci. Tak možná se tam s některými potkám =D. Těším se na vás na všechny. Bude velké a táké to bude dobrodružství. Protože život s Bohem je vždy velké dobrodružství, s NÍM nikdy nemůže být nuda =D.