Věřím, že každý má někoho blízkého třeba babičku nebo děděčka. Někdy si říkáte, že je jednou navštívíte. Pak to odkládáte na zítřek, potom ten den kdy jste si řekli, že ho půjde navšívit to zase odložíte na zítřek. Pak sa budou táhnut dny, měsíce potom roky. Pak příjde den kdy vám ta blízka osoba zemře a vás  to bude bolet, že jste tu osobu nenavštívili a nepopovídali. Bude te si to vyčitat a bude vás to neskutečně moc zžírat.
    dukud máte někoho blízkého z rodiny a je starší a říkáte si, že ho navštívite zítra, tak se zvedněte a jděte teď dokud je čas. Zítra už může být pozdě. Neudělejte stejnou chybu jako já. Tu chybu jsem udělala dvakrát, strašně mě to bolí a mrzí mě to, že jsem si to neuvědomila dřív a přeji si abych ten čas vrátila zpátky, ale nejde to. 
   Nečekejte na vhodnou chvíli, kdy za ním půjde. Zítra už může být pozdě.