Tak sice po dlouhé době něco píšu a si to bude totální prkotina, ale doufám, že sa bude někomu líbit. 

Před několika dny jsem si přečetla román pro dívky a řekla jsem si, že láska není o citech. Láska je přece něco víc než to co popíšou autoři v nějakém románu. Podle mne je láska o tom, že člověk se každý den rozhoduje jestli bude milovat osobu svým srdcem. Že budu mít otevřené srdce pro blízkého a pokud by bylo potřba vzdát se mnoha věcí a třeba položit za ní i svůj život. Když někoho milujeme máme mu být věrní a ne opustit ji kvůli druhé osobě. v dnešní době je věrnost mezi manžely a partnery velmi vzácná.
 Mrzí mě že lidí, kteří skládají slib, že spolu budou v dobré i zlém, tak myslí jen v dobrém. Je tolik rozvedených rodin s dětmi. Rodiče si to asi nevědomují, ale jejich dítě tím dušvně trpí. Pak je pravděpodobnost, že se to může stát tohle i u jejich dětí. Vy rodiče nám dětem máte dávat za vzor svoji lásku a věrnost. tak nás učte věrnosti a lásce a my se vám Nějak odměníme, třemba svoji krásnou rádinou.

 Ať Vám Pán žehná†.